LinWinstika aneb přetvořte si Linux k obrazu okennímu

Linux (a tím většina jeho předělávek a distribucí) nabízejí mnoho výhod naproti klasicky využívaným Windows, nejen pro serverová zařízení. Funguje jako plastelína, když jej zmáčknete změní tvar. Možná to je můj hlavní důvod, který mě přiměl k tomu, abych nezůstal jen u jeho testování. Dnes se pokusím předvést, že i takový neplacený systém má své uplatnění v budoucnosti a i v životě normálních lidí.

Předně, Linux dnes již není zcela ten příkazový řádek, který známe z obrázků či akčních filmů. Existuje dokonce pár grafických zpracování, ve kterých jej při troše štěstí normální uživatel nepotká vůbec. Každé zpracování má své plusy i mínusy, stejně jako i oblíbený Windows. Zatímco má Linux svižnější načtení, nenáročnější chod a možnost odebrat kteroukoliv z částí systému pro zachování rychlosti, mají Windows více profesionálních aplikací, které na nich běží, a dokonalejší možnosti pro „Normálního“ uživatele počítače. Rád bych tímto článkem trochu dokázal, že se výbava systému, který je – mimo pár komerčních aplikací – zcela zdarma. V rámci tohoto článku bych se rád zaměřil na to, jak si můžete přizpůsobit systém k co největší podobě a funkčnosti Windows. Pro tento článek zvolím dostupnost pro nejvíce využívanou distribuci, na které funguji i já – Ubuntu. Pojďme se podívat, jak srovnat Windows a Ubuntu na stejnou úroveň:

  1. Kancelářské programy – stejně jako ve Windows můžete podobně používat i v Ubuntu. Slouží k tomu balík OpenOffice (nebo dnes vlastně už LibreOffice.) Když balík nainstalujete, dostanete tyto nástroje: Libre office Writer (obdoba pro Word), Libre office Calc (obdoba pro Excel), Libre office Impress (obdoba pro Powerpoint), Libre office Base (obdoba pro Access), Libre office Math (V MS office jsem nic obdobného neviděl, ale jde o program pro zápis matematických vzorců) a Libre office Draw (Zřejmě lehký zástupce Publisheru). Mimo tyto nástroje je pomocí správce aplikací jednoduše přístupno mnoho dalších aplikací, jako organizéry elektronických knih, slovníky anebo prohlížeče PDF souborů.
  2. Úprava fotografií a grafiky – v Linuxu, stejně jako u jiných systémů (Windows, OSX) existuje množství software, pro správu fotografií a vizuální tvorbu. Jsou k dispozici aplikace od MS malování až k Adobe Photoshopu – nezastírám, že jsou funkcemi trochu jiné (mnohé budete postrádat, ale mnohé jsou vylepšené či přidané – oproti programům, na které jste zvyklí) Např. Shotwell photo manager, Gimp, GNU Paint, Blender 3D…
  3. Nahrávání a úpravu zvuku – je podle mě jedna z mála oblastí, kde klasické Linuxové systémy zaspaly – Existuje sice výborná předělávka Ubuntu Studio, mimo něj je to však trochu zmatečné (zejména ovládáním) – Např. Audacity, Rakarrack (kytara)…
  4. Úprava videa – je kategorie editace videa, videoklipů a všeho s tím spojeného. Asi bych zde opět zmínil systém Ubuntu Studio. Pro klasický systém jsou k dispozici Avidemux nebo pro mix Youtube videí TubeMixing či Minitube
  5. Programování – pro programátory nebo samouky, má Linux přínosů asi nejvíce – pro webové programátory potěší informace, že na něm běží Apache, PHP a všechny jiné vychytávky, běžící na serverech (vždyť také – co je to server, že – linux na kolečkách :)) Pro účely psaní kódu je k dispozici jednoduchý editor se zvýrazňováním syntaxe Gedit (PHP, C++, C#, Python, Perl, Javascript, SQL, HTML, XHTML, Java a mnoha dalších) i na Javě založené IDE Netbeans, které zvládne značně více věcí, jako dopňování názvů funkcí i proměnných či předpověď chybových stavů.
  6. Zábava na Linuxu také není vůbec uzavřené téma. V základní verzi Linux neobsahuje žádné nesvobodné kodeky (MP3, WMV, AVI…), ty se však dají doinstalovat. Přehrávače potom mohou přehrát vše, co přehrajete v mobilech, na Windowsu či Macu. Má vyspělé přehrávače, podporující automatické rozřazení do složek podle autorů a alb, roku vydání, autokorekce informací o skladbě, autodetekce BPM, synchronizace s přenosnými zařízeními, apod. Např. Banshee Media Player, KPlayer, VLC Player, RealPlayer…
  7. A kdyby stejně ještě něco chybělo, můžete využít virtualizačních prostředí, které dokáží nasimulovat jakýkoliv systém, přes který potřebujete něco spustit. Můžete to udělat pomocí virtualizovaného systému přes aplikace VirtualBox, anebo jen simulací podpory aplikací pro Windows pomocí aplikace Wine.

Napsat komentář

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.