Konečně jsem se dokopal ke splnění žádosti o napsání článku (či spíše veřejné okomentování) funkčnosti a výzbroje operačního systému Kubuntu. Ihned při prohlídce galerie na úvodní stránce Kubuntu.org, jsem věděl, že to nebude jen tak. Systém jsem i na svém předpotopním stroji k mému překvapení rozjel a k mému údivu, se zatím tváří funkčně a propracovaně. Tímto článkem bych rád zasvětil i vás 🙂
Když se poprvé přihlásíte, uvidíte asi přesně to, co byste čekali: Pracovní plochu, Lištu s nabídkou a možnostmi nastavení. Asi by při tomto jednoduchém pohledu nikdo nepřemýšlel o tom, jak moc sofistikovaný systém to je. Hlavně by zaznamenal svižnost celé věci, a i lehkou podobnost k Windows – což byl zřejmně i částečný cíl projektu – přinést verzi vizuálně podobnou Windows, a přitom nezanedbat výhody Linuxu.
Hned od prvního pohledu mně příjemně překvapil vzhled. Místo otravné lišty nahoře, která se nedá nikam přesunout, ani skrýt, jsem nalezl jen skromný panel s ikonami plochy. Marně byste po přechodu z Ubuntu hledali launcher, nepatrně schovaný vlevo, neboť zde máme propracovaý „task manager“ v dolní části obrazovky, který (proti mým minulým zkušenostem) bez problému shlukuje spuštěné aplikace. Informace, že si tento vzled můžu upravit a zpříjemnit instalací šablon mi o moc více náladu nezvedla, ale určitě je to skvělá možnost, jak si hrát, protože jak se říká „kdo si hraje, nezlobí,“ že?
Kubuntu, přestože vycházejí z distribuce Ubuntu, již pár let nejsou pod nadvládou Canonicalu, a jde to obecně vidět, zejména na funkčnosti některých věcí. Kupříkladu přednastavený textový editor Gedit z Ubuntu, je jen chladný odvar z uživatelsky spravovaného editoru Kate. Oproti Geditu podporuje více programovacích jazyků, našeptávání při psaní slov, které už v dokumentu byly.
Proč jsem zvolil titulek článku „…co není, může být?“ Je to z toho důvodu, že zatímco Canonical některé možnosti systému označí jako „nepodporovanou vlastnost“, která se musí aktivovat, komunita Kubuntu si s tím hlavu neláme, a nabídne ji automaticky. Jde například o ono „nepodporované“ minimalizování okna aplikace při kliku na launcher okna, i o dalších pár věcí a zatímco Canonical projektuje svůj Ubuntu Touch – abyste rozumněli, jsem jeho příznivce, ne oddpůrce – tak komunita Kubuntu má už dávno svůj systém, téměř připraven na dotykové displeje, a při pár úpravách možná i na telefonování se SIM kartami.
Oproti Rhytmboxu, kterého jsem se vždy po instalaci zbavoval nejdříve a nahrazoval jej aplikací Banshee v kombinaci s SMPlayerem, se u mně postavil přehrávač Amarok. Umí toho skutečně víc, než rhytmbox – vzhledem k tomu, že mi RB nikdy nefungoval 🙂 – a dokonce i než můj oblíbenec Banshee. Například má vestavěnou funkci pro vyhledání informací o autorovi, písni či samostatně stáhne text. Zatímco banshee bylo schopno přehrávat z knihovny, kterou si samo udržovalo, Amarok zobrazuje stejné množství informaci, a ve stejné struktuře, ale přehrává z adresářů. Podporuje také online rádia a jiné nesmysly 🙂 .
Podle volby přednastaveného software, je vidět, že je systém zaměřen spíše na uživatele, ikdyž tady profesionálové mají také možnosti. Jedinou a snad poslední výtkou systému je argument, že v základním nastavení nemá systém moc dobrý systém klávesových zkratek, zejména pro Printscreen (Zkratky jako oblast screenu, aktuální okno…), zkratky k otevření terminálu (či vlastně Konsole), vypínání, otevření domovské složky aj.
Co mně také trochu překvapilo – je možné, že pro někoho je to dobré, ale mně se to do harému moc nehodí – je automatické nastavování jasu monitoru (podsvícení), tzn. že ikdyž si vlastnoručné nasavím intenzitu světla, při nejbližší změně se to přenastaví.
Závěr: Kubuntu je další příklad toho, že i na freeware systému založeném na bázi Linuxu, se dá postavit solidní systém, který mohou použít i běžní uživatelé počítače. S rozšiřující se komunitou těchto systémů, je i pomoc s nimi stále dostupnější, a systémy bezpečnější.
P.S.: Byl bych nerad, kdybyste z mých polemik a srovnáváním s Ubuntu chtěl nějak tento systém hanit. Chci jen vymezit rozdíly, a využít tuto cestu k vyjádření názoru.