Narazil jsem na pár povedených a docela vtipných vět, které mi stálo za to okomentovat. Jsou to vtipy související s technickým vývojem, a nerad bych, aby zapadly do zapomnění, protože jsou částečně ukazatelem toho, jak veřejně kdo vystupuje 🙂
O tom, jak vnímá pokroky ruská veřejnost, a o tom, co si o sobě asi mohou myslet:
Američtí archeologové nalezli v Nevadské poušti, v hloubce 10m, odpovídající stáří 15.000 let, měděný drát. Z toho usoudili, že již tehdy byl v Americe zaveden telefon. Jejich ruští kolegové kopali u Moskvy v hloubce 20m, která odpovídá stáří 30.000 let, a nenašli vůbec nic. Z toho Rusové usoudili, že již před 30.000 lety existovalo v Rusku bezdrátové spojení.
Když NASA poslala první kosmonauty do vesmíru, zjistila, že psací pera nefungují při absenci gravitace. Vyřešením tohoto problému NASA pověřila studiem problému konzultantskou společnost. Po deseti letech a 12 milionech dolarů, Američané vlastní pera schopná psát v jakékoliv stavu a při teplotě mezi 0 a 300 stupni kelvina. Rusové používají tužky
,o tom, jak to ve skutečnosti je:
„Přihlášením do soutěže potvrzujete své autorství,” čte vědec v propozicích klání jemu podobných. Nato vítězoslavně zvolá: „Takže ušetřím za patentní úřad!”
přesto sebevětší snaha nestačí, ikdyby jste to na cifru přesně spočítali 🙂 :
Zavřou matematika, fyzika a chemika s jednou konzervou. Po třech týdnech se na ně jdou podívat.
Fyzik: „Spočítal jsem si, pod jakým úhlem musím házet konzervu do rohu cely a když napraskla, dorval jsem ji zuby nehty. Ale žiju!!“
Chemik: „Ze slin, vlasů, špíny na zemi a pavučin jsem si namíchal roztok, který tu konzervu narušil a pak zuby nehty…“ Matematik mrtvý, celé stěny popsané čísly, proměnnými, funkcemi a vpravo dole v rohu „=> konzerva je otevřena.“
no a pokud se neobtěžujete ani přemýšlet o tom:
Přijde Matematik do fotolabu:
matematik – „Potřeboval bych vyvolat fotky.“
obsluha – „9 na 13?“
matematik – „2 541 865 828 329. Proč?“
nebo když si nedáte pozor na detaily, může to skončit třeba takto 🙂 :
Manželský pár z Minneapolis se rozhodl odletět na Floridu, aby se vyhnul obzvlášť studené zimě doma. Manželka potřebovala v zaměstnání dokončit ještě nějaký úkol, a tak se rozhodli, že manžel poletí ve středu a jeho žena jej bude následovat až příští den.
Manžel po příletu do Miami v hotelu zjistil, že má ve svém apartmá k dispozici i počítač s internetovým připojením. Rozhodl se tedy poslat manželce e-mail. Při psaní adresy ale vynechal jedno písmenko, chybu nepostřehl, a e-mail tak odeslal na špatnou adresu.
Mezitím, kdesi v Houstonu, se vracela jedna žena z pohřbu svého zesnulého manžela. Její manžel byl po mnoho let významný činitel, a tudíž přišlo velké množství kondolencí a některé i e-mailem. Vdova se rozhodla poštu přečíst a už po přečtení prvního e-mailu hlasitě vykřikla a v mdlobách se sesunula k zemi.
Výkřik zaslechl její syn, vběhl do místnosti, uviděl matku ležící na zemi a na stole běžící počítač.
Na monitoru pak četl následující:
Komu: Mé milované ženušce
Předmět: Jsem na místě
Datum: 18.01.2006
Vím, že budeš mým e-mailem překvapena. Tady totiž jsou počítače taky a já ti tedy můžu o sobě poslat zprávu. Právě jsem dorazil a jak vidím, vše je tu připravené i pro tvůj zítřejší příchod. Moc se těším, až tě zase uvidím! Doufám, že tvá cesta sem bude stejně bezproblémová, jako ta moje.
Tvůj milující manžel
P.S.: Tady dole je opravdu horko.
a přes to vše 🙂 bude velmi málo lidí, kteří dočetli do konce:
Řečník na přednášce mluví a mluví. Všichni posluchači se už dávno vytratili, ale on stále mluví. Poslouchá ho už jen jeden člověk. Řečník se ho ptá: „To se vám tak líbí můj referát?”
„No, moc ne.”
„Tak proč jste tady?”
„Jsem přece řidič, který vás přivezl a má vás taky odvézt!”