Chorvatsko společně s Itálií a Řeckem a dalšími, nejen díky nádherné krajině, kterou si vybrali režiséři filmu Vinnetou, je jedním z nejznámějších letovisk a to nejen Čechů, ale i zbytku světa. Takto asi neudiví, že jsem jej podruhé navštívil, mezi 16. – 27. dnem měsíce června. Spojili jsme dovolenou s koncertem a jeli jsme přes slovenskou Myjavu, taky přes Maďarsko, Bosnu až do chorvatského Omiše.
Naše první cesta z malebného smetiště nazývaného Orlová 🙂 , se ubírala k východní hranici se Slovenskem. Jeli jsme do kraje nazývaného Myjava, zazpívat pár písní na koncertě sboru Keep Smiling Gospel, který moji rodiče částečně vedou. Myjava je krásné městečko, a když jsme přijeli, všude svítilo slunce. Po koncertě se zbytek sboru autobusem odklidil zpět do Orlové a naše rodina se po noci vydala na cestu do Chorvatska.
Nejotravnější na cestování je asi právě cestování 🙂 , a zejména neustále kontroly občanských průkazů, pasů ap. Po projetí Maďarskem a Bosnou, a pohledech na zcela válkou prostřílené budovy se těmto kontrolám ani nedivím. Protože jsme se aspoň částečně snažili vyhnout dálnicím, projížděli jsme různými skalami, útesy, lesy a krajinou. Vůbec se nedivím, že jsou cílem tolika režisérů a kameramanů.
Když projeli nekonečně dlouhou cestu přes Split a dostali se na oblou silnici kolem Omišské části moře, kde se chvíli před námi údajně ještě proháněli Omišští piráti,kolem poledne jsme konečně dorazili na místo určení. Vzhledem k nespočtu hotelů, kempů a apartmánů, které se v této oblasti nacházejí, jsme byly vcelku rádi za to, že jsme dané místo našli a že nás majitelka apartmánů Majda na ulici Obříž III velmi vřele přivítala.
V nabitém týdnu jsme navštívili zajímavé památky v Omiši, na sousedním ostrově Brač a v Bosně v Mostaru, jsme stihli vyjet na mokrou vodáckou výpravu po řece Cetině a vykoupit snad všechnu zmrzlinu v oblasti celého Omiše. Poslední den, jakmile byly všechny věci sklizeny v kufrech, byl v duchu shánění všelijakých pohledů, a hledání pošty a hlavně poštovní schránky. Navečer toho dne jsme zdrávi odjeli a abychom nesledovali pořád to samé, rozhodli jsme se, že změníme kurz kousek západněji, a pojedeme Slovinskem, přes Rakousko, přímo do Česka.
